Rozhlasová společnost Hlas Ruska přináší v roce svého 80 výročí příspěvky z historie ruského zahraničního vysílání a seznamuje se svými zaměstnanci. Mnozí z nich nebyli jen svědky, ale i účastníky nejdramatičtějších událostí. Naším dnešním hrdinou je zástupce šéfredaktora vysílání v španělštině pro země Evropy a Latinské Ameriky Leonard Kosičev. V letech 1970-1973 byl zpravodajem Státní televize a rozhlasu SSSR v Chile a stal se očitým svědkem krvavého puče, jenž se dostal do dějin jako vojenský převrat generála Pinocheta.
Ráno 11. září 1973 jsem poslouchal hudební pořad, spolu s kterým začínal pro mnohé Chilany nový den. A najednou byl oblíbený pořad přerušen a místo lyrické melodie vtrhl do éteru bravurní pochod a hlas neznámého hlasatele, vzpomíná dnes Leonard Kosičev. Rozhlas odvysílal zprávu, že sestavená v noci vojenská junta požádala o okamžitou demisi prezidenta Salvadora Allendeho a obyvatele Santjaga, aby zůstali doma…
Byl to jeden z z nejkrutějších vojenských převratů v Latinské Americe. Do čela junty se postavil generál Augusto Pinochet. Ústavní vláda socialisty Salvadora Allendeho byla svržena. Samotný prezident zahynul v boji během útoku na prezidentský palác La Moneda.
Po příchodu k moci Pinocheta začaly v Chile masové razie a zatčení. V zpravodajské pracovně Leonarda Kosičeva v Santiago se rovněž konala razie, všechno dali vzhůru nohami a samotný zpravodaj byl zatčen. Zázrakem se mi podařilo zachovat nahrávku posledního provolání Salvadora Allendeho k Chilanům, vyprávěl Leonard Kosičev.
Je to velice zajímavý dokument. Hlas Allendeho zněl na pozadí již rozpoutaného boje kolem paláce La Moneda. A byl slyšet spolu se svištěním kulek a výbuchy. Prezident mluvil s překvapivým klidem. Přímo prohlásil:“ Na této křižovatce dějin nepodám demisi, byl jsem zvolen lidem, obětuji svůj život, ale nevzdám se“. Znepokojovalo mne, že mi mohou pásek zabavit. Týden po převratu jsem byl zatčen jako představitel Moskevského rozhlasu, který obvinili z protichilské propagandy. Avšak celá tato propaganda spočívala v tom, že jsme mluvili pravdu o tom, co se děje v Chile, o represích, vraždách, o nichž místní média mlčela. Stihl jsem ale den před zatčením dopravit na naše velvyslanectví tento cenný a drahý pro mne pásek. Díky úsilí velvyslanectví jsem byl osvobozen a pásek se rovněž zachoval.
Po návratu do Moskvy zazněla tato nahrávka spolu s reportážemi Leonarda Kosičeva v pořadech televize a rozhlasu a samozřejmě i na vlnách Zahraničního vysílání. Právě Moskevský rozhlas seznámil celý svět s posledními slovy Salvadora Allendeho… Pracující mojí vlasti! Věřím v Chile a osud mé země. Ostatní Chilané přežijí tento hrozný a hořký čas, kdy se k moci dere zrada. Vězte, že není daleko den,kdy se znovu odhalí široká cesta, kterou vykročí důstojný člověk, aby vybudoval lepší společnost. Ať žije Chile! !
Brzy po vojenském převratu zahájil Moskevský rozhlas vysílání nového pořadu v španělštině Poslouchej, Chile! Pracovali na něm hlavně chilští emigranti – známí novináři a spisovatelé. S pomoci sovětských kolegů vyprávěli o situaci v Chile, o boji s vojenskou diktaturou a odhalovali zločiny Pinochetova režimu. Vysílání z daleké Moskvy vzbuzovalo přirozeně zvláštní podráždění junty. Pokoušela se zahlušovat naše pořady, ale nepodařilo se jí to. Pořad Poslouchej, Chile! jsme vysílali téměř 17 let (1973 – 1990) a to každý den.
Již po mnoha letech, v roce 2002, zavítal během své návštěvy Moskvy do budovy Hlasu Ruska bývalý chilský prezident Eduardo Frei Tagle ( druhý šéf státu po Pinochetově odchodu) a požádal, aby mu ukázali studio, z kterého vysílali pořady Poslouchej,Chile! Když vstoupil do malé místnosti, kde právě malovali, pronesl : Váš rozhlas se stal součástí našich dějin, vyprávěl Leonard Kosičev. Skutečně byl Moskevský rozhlas v oněch těžkých letech pro Chilany hlavním zdrojem informací, douškem svobody za přísné Pinochetovy cenzury.
. Tato smutná zpráva otřásla chilskou veřejností. Svaz novinářů Chile uspořádal pietní akci Památka na Katju, vyprávěl Leonard Kosičev. Do hlasu moderátorky pořadu Jekatěriny Olevské se zamilovali všichni Chilané a svým dcerám dávali jméno na její počest – Katja. Letos v květnu Jekatěrina Olevskaja zemřela. Tato smutná zpráva otřásla chilskou veřejností.Svaz chilských novinářů uspořádal pietní akci Památka na Katju, vyprávěl Leonard Kosičev.
Přečtu Vám úryvek z poselství chilské prezidentky Michel Bacheletové z prvního července 2009 k účastníkům pietní akce na památku Kati Olevské: Vážení, přátelé! Stejně jako v milionech Chilanů budí ve mně tento hlas silné pocity. Vzpomínám na něj jako na paprsek světla ve tmě strachu. V oněch dnech, kdy nám bylo odepřeno právo myslet jinak, mluvil nám tento hlas o tom, že nejsme sami. Sotva slyšitelné tranzistorové přijímače zněly doma, v kostelech, všude, kde se scházeli lidé. Se zatajeným dechem naslouchali krásnému hlasu Kati, která říkala, že Hlas Ruska zahajuje svůj denní pořad pro Chile, a toužili dozvědět se o tom, co junta skrývá nebo zakazuje. Tato slova, tato hudba, hymna, tento krásný hlas, samotné přijímače – to vše vzbuzovalo naději. Pro ty, kdo zůstali v Chile a pro ty , co byli ve vyhnanství. Katja vyjadřovala naše společné tužby, náš smutek, náš duch odporu. A její hlas zněl v rozhlase, kterému jsme šeptem říkali První chilský rozhlas.
Dnes poslouchají Chilané, jež byli našimi posluchači v oněch vzdálených těžkých letech, i nadále Hlas Ruska. Naše rozhlasová společnost vysílá v španělštině pro Evropu a 20 zemí Latinské Ameriky.
V roce svého 80 výročí uspořádá Hlas Ruska poprvé Mezinárodní festival ruskojazyčných stanic, na který zve všechny, kdo dělají rozhlas v ruštině. Tato významná událost se bude konat ve dnech 2-3 listopadu.
Rozhlasová společnost Hlas Ruska přináší v roce svého 80 výročí příspěvky z historie ruského zahraničního vysílání a seznamuje se svými zaměstnanci. Mnozí z nich nebyli jen svědky, ale i účastníky nejdramatičtějších událostí. Naším dnešním hrdinou je zástupce šéfredaktora vysílání v španělštině pro země Evropy a Latinské Ameriky Leonard Kosičev. V letech 1970-1973 byl zpravodajem Státní televize a rozhlasu SSSR v Chile a stal se očitým svědkem krvavého puče, jenž se dostal do dějin jako vojenský převrat generála Pinocheta. 
